Tak já jsem nezvládala školku. Bydleli jsme v cizině, hlídání jsme nikdy neměli, byla jsem zvyklá být celý den s dětmi. Když jsem je vedla poprvé do školky, chtělo se mi brečet, doma jsem probrečela dopoledne. Měla jsem pocit, že už není(nejsou) moje.
Když jel syn ve 12 letech poprvé do ciziny, sice se školou, ale spal sám v rodině, s učiteli sraz jen v té škole, to jsem brala v klidu. On je takový soběstačný.