Já bych řekla, že ten způsob se jmenuje NADSÁZKA - jasně to z toho vyplývá a ještě je to pro mne dost jednoznačně dovysvětleno v posledním odstavci. Nemám s tím vůbec žádný problém, mne to spíš pobavilo - a jako fejeton s popisem onoho jevu, navíc psané odborníkem (rozvodovým právníkem) to beru jako vtipný a dobrý počin.
Otázka by měla znít - co je to se mnou, že jeden článeček fejetonového typu vnímám tak úkorně a podsouvám tam záměry (lezení do zadku mužům), které v něm ani nejsou?
a mimochodem, jsem rozvedená matka a sama si musím dost hlídat, abych do podobných manýrů nezapadla, bo je to tak pro plůdě nejlepší. Např neřeším, co se děje na společných víkendech apod. A stojí mne to někdy dost sebezapření a ne vždy zvládnu dobře zareagovat - ale to beru jako svůj boj.