Kuličko, díky...jj, jak jsem už psala, jsem si vědoma, že situace je patrně výrazně ovlivněna mnou, mou neschopností (bože, ale tak pochopitelnou) fungovat "normálně"... fakt si to připouštím a možná i proto chci dělat víc, než jen přihlížet... A pak tu někdo napíše, že jsem ji vysávala... to nemá nic společného s upřímností a snahou pomoc, to je neomalené hulváctví, nic víc...

Ten lexaurin nebo neurol mě vůbec nenapadl, fakt jsem mimo... přitom sama jsem ho občas vzala a vím, že výhodou je rychlý nástup, není to jako u AD v řádu týdnů... to by možná byla volba, při konkrétním stavu vyčerpání...

Já vím, že až to zvládne, neskutečně ji to nakopne a bude šťastná a pyšná (a já s ní a na ni!!). Jenom nějak prožít ten čas, než k tomu dojde...