Alraune, to mě mrzí. Ono záleží na každém. Kolem mě když se snažili chodit po špičkách, tak mi to krajně nevyhovovalo, můj smutek to ještě prohlubovalo (a to jsem myslela, že víc to nejde...ano, šlo). Nejvíc mi vyhovovalo scházet se s lidma, kteří o tom nevěděli.
Na rovinu Ti i napíšu, že ztráta maminky a tatínka je myslím většinou rozdíl.
Mé kamarádce umřela maminka v 7.třídě (její sestra byla v 5.třídě), strašné to bylo, ale opět - zhruba ten týden se braly ohledy a pak to bylo na nás, dětech, abychom holky zdravě podržely... Jsme lidi, nějaké přiměřené ohledy se berou samozřejmě mnohem dýl, ale ten týden to byla 100% nedotknutelnost.