Normální to není, ale pokud je s tím kamarádka v pohodě, nikam bych ji neposílala. Já jsem už od dětství měla silně vyvinutý paralelní vymyšlený svět a měla jsem kolem sebe vymyšlené postavy, které jsem do detailu znala. Myslela jsem, že to mají všechny děti, ale zjistila jsem, že ne, že to není normální. Později jsem něco z toho využila při psaní románů. Ale jinak žiju úplně normální život, pořád rozlišuju, co je realita a co už ne