Přidat odpověď
Chodím na jógu a mame super cvicitelku/lektorku, hodne u toho povídá a popisuje. Jednak to, jak se do pozice dostat (ciz vyžaduje dost soustředění, takže uz na nic jiného v tu chvili hlava nemá místo a fakt vypnu. Druhak dela krásnou komentovanou relaxaci, kdy mluví o tom jak uvolnit které napětí, jak vědomě vnímat co te prave ted ale neulpivat na jednotlivych myšlenkách, nehodnotit, jen si pro sebe popisovat aktualni stav (ze dycham, ze je to nosem, jestli me vzduch studi nebo ne, jak rychle/pomalu dycham, jestli se mi zvedá a klesá hrudník/břicho/cítím to v zádech, bocích....). Proste takové věci co znějí děsně obyčejně, ale vlastně je to způsob jak se vnitřně odpoutat, uvolnit a nemyslet na nic "venku". Jo a taky nas učí vnitřně si děkovat a posílat energii dal. Musim říct, ze na zacatku (ca před rokem a pul) mi to přišlo trochu srandivni a preskakovala jsem to (netrpélivě), protože jsem chtela hlavně "cvičit", ale uz jsem se to naučila a užívám si to vedeni a tu meditaci. Tuhle jsem využila "hluboký jógovy dech" kdyz jsem sedela 90 minut v zubarskem kresle s nemožnosti zavřít pusu... I zubarka me chvalila jak jsem to klidne zvládla (a ze to bolelo i pres injekci)...
Předchozí