Fed,
mě to neříkej. Můj nejstarší má ADHD s AS takže vím o čem je řeč. Někde měl naděleno a jinde ubráno takže jsem si taky užila svoje. Nicméně asi tušil nějak podvědomě,že tohle už bych nedala,tak to opravdu zkusil jen jednou. Ale ze zkušenosti asi víš,že to jednoduché není. I proto si myslím,že pro něj taky byla dobrá cesta ho zaměstnat. Zaměstnat ne zničit. Myslím tím, podpořit ho v jeho aktivitách,aby neměl čas vymýšlet hovadiny,ale,aby nebyl přetaženej. Dneska je z něj dospělák a ze spousty věcí vyrostl. A některé má dál a asi se nikdy nezmění. Ovšem to, už je dnes jeho starost jestli se bude vztekat a kousne se přitom do vlastního zadku je jen jeho věc. Moje už ne.