Ne Konzervo, nepovažuju za blbiny, jestli dítě do nějakého věku hůře vyslovuje, ale není to pro mě stres. Co se týče případu " můj Pepíček je strašně geniální akorát tedy nosí trojky, čtyřky a každého má na háku, tak to on má poruchu soustředění, dysgrafii, dysortografii a dyslexii a jednou z něho bude Einstein" tak tam, ano, tam jsem rezervovanější. Jedno takové dítě jsem totiž coby dvacetipětiletý ambiciozní nervák protáhla poradnami, získala patřičnou diagnozu a čekala, že ho svět docení. Dneska bych se snažila mu najít školu, kde ho nebudou buzerovat, dopřála mu dětství bez štemplu a nechala ho žít. (naštěstí mou péči vydržel)

Prostě coby čtyřicetiletá matka dokážu snáze akceptovat i dítě, co není vyjímečné jako jsou v podstatě všechny děti zdejších uživatelek