https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/603691/dovolena-je-barbarsky-prezitek-stoji-si-klaus-za-svym-a-rypl-si-do-syna.html

Odmysleme si ostatní věci v tom článku, ale tohle mě zaujalo.

Který normální člověk nepotřebuje/nechce občas vypnout a odpočinout si? A to i když má svou práci rád a dělá ji dobře? To nemá žádné záliby a koníčky, žádné lidi, se kterými by chtěl strávit trochu času i mimopracovně?

Připomnělo mi to dva šéfy mých známých, kteří měli společného to, že to byli pánové už mírně v letech, rozvedení, děti odrostlé, bez vztahu a v podstatě bez důvodu se vracet domů do prázdného bytu, tudíž pravidelně zůstávali v práci dlouho do večera.

Až potud by to byla čistě jejich věc, ale oni k tomu více či méně nutili i svoje podřízené, vlastně proto, aby měli společnost. Podotýkám, že to rozhodně nebyli žádní vědci horečně pracující na nějakém převratném léku nebo tak něco, kde by se dalo říct, že jsou tak pohlceni vzrušující a užitečnou prací, že se jim ani nechce domů.

Potkali jste se někdy s něčím takovým? Já naštěstí přímo osobně ne, ale když jsem to slyšela vyprávět, tak jsem se mírně opotila.

Nemůžu si pomoct, ale přijde mi to úchylné a rozhodně nic, co by vzbuzovalo úctu k tomu, jak je ten člověk pracovitý, spíš bych si pomyslela, že buďto má nějakou velkou krizi nebo je s ním asi osobnostně něco v nepořádku.