z našich třech jsou dva dys, jeden extrémně klidný, druhý extrémně neklidný, ale oba vždycky věděli, že ve škole jsou od toho, aby se učili, aby dělali zároveň s ostatníma, takže není v tomto ohledu problém
Ve škole, kde učím, je spousta těch, kdo školu považují za místo, kde to musí nějak vydržet, ideální je krátit si volný čas tím, že budou otravovat všechny kolem sebe, hlavně nepracovat, není to o dys, je to o zájmu a obchotě něco dělat
pokud nedělá, nebo nestihne nebo třeba nechápe, nemám nic proti tomu, aby syn zůstal po vyučování ve škole, občas to tak je, je v 6. třídě, opravdu nemám potřebu vyžadovat od školy informaci o tom, že zůstane po škole, na doučování nebo s něčím někomu pomoct.
a skutečně existují takoví rodiče, kteří to chtějí ještě u deváťáka. jenže takový rodiče pak mají většinou právě to dítě, který ve škole zlobí a kašle na práci, protože ví, že rodiče nedovolí žádný trest. A tak nám ve škole zůstává otázka, co vlastně můžeme dělat proti zlobivým puberťákům, když nic nesmíme.