Slupko, něco jsem našla i novějšího, ale to neotevřu momentálně ani já, protože jsem doma s nemocným dítětem. Ale i tenhle článek je dost obsažný. A zneužitelnost mě děsí. Resp. už nikoli teoretická zneužitelnost, ale reálné zkušenosti se zneužíváním.

Ale asi mě tu vlastně ze všeho nevíc vykolejuje to vyrábění protikladu "důstojný odchod (koneckonců, společnosti obchodující s euthanázií se důstojností ohánějí více než velmi, Dignitas vincit)" proti "život v nízké kvalitě". Což implikuje absenci důstojnosti u života v bolestech atd. A v tom je myslím to zásadní, co mně osobně staví dost jasně proti obecné legalizaci euthanazie. Já vnímám každý život jako důstojný. Neumím si představit, jak by mu na důstojnosti mohla ubírat nemoc, nemohoucnost, zmatenost, osamělost... a nepotřebuju nikomu dodávat důstojnost jeho zabitím.