Neznámá, naše puberťačka je taky naprosto nesnesitelná. Na rodičáku mi tedy učitelka říká, že tam ani chodit nemusím, protože tak spolehlivé, bezproblémové, komunikativní a zodpovědné dítě snad ještě neměla. A doma se promění v malého satana.

Protivná, věčně oči v sloup, neustále se tváří, že ji obtěžujeme, a když už má minutu, kdy vypadá celkem normálně, tak se s ní stejně nedá mluvit, protože se hned urazí a odejde do svého pokoje. Protivná není jedině, když po nás něco chce, což je většinou odvoz někam.

Milá je jen na kamarády, na cizí lidi a na zvířata. Sourozencům neubližuje a vlastně ani nám ne, pokud na ni nemluvíme. V podstatě dělá, že tam nejsme. Když s ní nemluvíme, tak nás spokojeně ignoruje, a když na ni promluvíme, tak ji to otravuje a dělá debilní ksichty. Společné prostory uklidí spolehlivě, a to i když to není její chlívek, ale dělá to když jsme pryč, aby se s námi u toho náhodou nemusela vidět. Jsem celkem klidná osoba, ale tohle dítě mě v posledních letech se.e tak, že občas mám chuť ji zaškrtit.