Libiku, dík. To se čte hezky.

Já vím, že jsem se nechala zbytečně vyprovokovat, prostě jsem to neustála.
Mě to došlo hned jak si dupnul a odsekl, ale tak jsem si říkala, že hra už je rozehraná, že teď ho přece nemůžu nechat odejít. Chyba.
Někdy si přijdu jak můj otec, taky jsem flegmatický cholerik, vydržím hodně, ale bouchnu kvuli kravině a puberťák zkouší, co ještě vydržím a baví se každým výbuchem.

Kolikrát nás dítě vytáčí natolik, hlavně tím jak trápí prcky a je u nás neustálý řev, že utečeme do sklepa na panáka, jestli to tak bude s každým dítětem, skončíme jak alkoholici.