Podle mě odmlouvání není oponování. Odmlouvání je následek střetu zájmů. Někdo po mně chce, abych něco dělala, ale já to dělat nechci. Nebo to nechci dělat v daném čase. Nebo chci dělat zrovna něco úplně jiného. Takže o tom moc diskutovat nejde, když to prostě dělat vůbec nechci. Rozumové argumenty nezabírají. Nastupují příkazy a autorita. A těm jde jenom odmlouvat. V dospělosti dělám ráda i věci, které jsem v dětství dělat nesnášela. Protože byly příkazem prostě. Jak já jsem šťastná, že si už můžu dělat co chci, kdy chci, jak chci a odmlouvám jen sama sobě. To samé v práci.