Kudlo, na mne celá tato debata čiší pohrdáním. Vůči "aktivistům" (protože kdoví, jak sami žijou, žejo). Vůči těm, co mají Aspergerův syndrom (protože to je nějaká divná nemoc). Vůči těm, co mají deprese (takoví lidé už vůbec nemají nárok na názor). Vůči rodičům, co si dovolí podpořit dítě v něčem smysluplném (jsou normální, takhle se obětovat?). Vůči všem těm odborníkům, co se mohou upsat co se osvětových článků týče (no stejně, kdoví, jak to je, tady na rodině se to určitě ví líp), a pak stejně někdo rozjíždí diskuse tohoto typu, místo aby přemýšlel, co konkrétně praktickýho může užitečnýho udělat.