Ruth, já mám maminku hodně ráda, ale taky jsem si musela uvědomit, že je manipulátorka, že mě citově vydírala, a jsem přesvědčená o tom, že ona si to neuvědomuje a nikdy to nedělala se zlým úmyslem, prostě je taková, ona dělá to, co považuje za správný a nejlepší, dokonce uznávám, že spoustě lidí dokázala dobře poradit i ve vztazích, protože umělá vidět z vnějšku jejich vztah, ale je mně měla a pořád má vztah rodiče, který svoje neschopný dítě musí usměrňovat, radit, kontrolovat...
vlastně nejvíc mi pomohlo to, že jsme si vzali nejmladšího do pěstounské péče, on byl absolutně nezvladatelný běžným způsobem, jí selhaly všechny metody a moudra a viděla, že my to zvládáme, těžko, ale líp než ona. To bylo poprvé, kdy pochopila, že něco umím líp a nemá mi co radit.
ono je to těžký, milující manipulátor je nebezpečný, právě pro ten vzájemný emoční náboj, ale přesto se mu musí člověk postavit.
a když se mi povedlo to zvládnout, uviděla jsem i zpětně spoustu situací, kdy v tom ta manipulace byla, v zájmu páchání dobra mi vlastně hodně škodila, a když jsem nedávno se zajímavosti naťukla jedno z témat, o kterým vím, že mi uškodilo a je to typická ukázka popisovaná i v literatuře, tak ona je pořád přesvědčená, že to dělala pro moje dobro, kvůli mně, aby mě ochránila...
vyčítat jí to samozřejmě nebudu, od tématu jsem rychle utekla, mám to pod kontrolou, ale je to tak

proto i zakladatelka má problém, rodiče nedělají záměrně nic špatně, oni se snaží jí pomoct, ale je potřeba jim dát jasně najevo, že to nedělají dobře a ve svých snahách zašli dál, než je zdrávo