Pruhovaná, to je na mě strašně těžká otázka :)
Umím si představit jednotlivá řešení pro jednotlivé podproblémy, ale jako celek těžko, protože, jak už tu zmínila Tizi... tohle je problém ekologický v tom původním smyslu slova, tedy strategie organismů. Prostě každý druh je svou podstatou self-limitující a vyčerpává svou ekologickou niku jednostranně. A když ji hodně zvětší a hodně se v ní pomnoží, tak se rovnováha populace zhoupává a nastupují druhy využívající dosud nevyužívaný zdroj v té nice... (proto třeba přesličky porůstají často znečištěné rumištní plochy, jelikož jsou tolerantní k arsenu v půdě, narozdíl od většiny jiných rostlin). My prostě přeplňujeme svou ekologickou niku. A jelikož jsme jaksi uvědomělí, tak se to snažíme přibrzdit vědomými opatřeními. Protože přirozeným "opatřením přírody" by holt bylo vymírání těch, kdo mají horší přístup ke zdrojům (a tím teď nemyslím jen chudé oblasti Země, ale platí to i třeba pro lidi s postižením v naší bohaté populaci...prostě humanita je určitým protikladem ekologie, hodně vulgárně řečeno).

Padly tu různé věci, které se stávají čím dál problematičtějšími. Zmínilas jadernou energii. Ano, také si myslím, že tohle je období pro jadernou energii. S vědomím toho, že uran je opět vyčerpatelný zdroj a vpodstatě vidím jadernou energii v této podobě jako přechodné opatření pro udržení dostatečných zdrojů (energetických) pro soudobou populaci. Ale zároveň si uvědomuju, že jako lidstvo intelektuálně stagnujeme - všimla sis, že skoro všechny soudobé technologie stojí na objevech a vynálezech starších 80 let? Strašně dlouho nebyla objevena žádná zásadní věc. A hodně to souvisí s tím, že je potlačovaný základní výzkum ve prospěch aplikovaného. a aplikovaný výzkum "žere z podhoubí", jenže potřebovali bychom nové podhoubí. Myslím si, že by se mohla skrývat naděje v získávání molekulární/atomární energie z neradioaktivních zdrojů. Ale to chce nějaký průlom v téhle oblasti a bohužel to skoro nikdo nedělá, protože se na to nedá napsat grantová žádost:)

Pak tu máme třeba zmiňovaný uhlík. Množství uhlíku na Zemi je konečné (víceméně). Buď je pod zemí, nebo je vázaný v biomase, nebo lítá ve vzduchu. kdysi kdesi jsme si tu o tom hezky psali se Z+2, škoda, že si asi nevšiml téhle diskuse. Jako vtip jsem tam psala, že by bylo nejlepší vyvázat uhlík z atmosféry a uskladnit ho v podobě knih. Což sice není tak úplně reálné, ale jinak vyvázání uhlíku z atmosféry samozřejmě reálné je. Ale současné "ekoaktivity" jdou naopak proti tomu, pořád ho točí do atmosféry zpět. Uhlík, který vyvázaný v hmotě máme, totiž uvolňujeme zpět různou (bio)degradací, popř. problematickým spalováním (to je způsobené tříděním odpadů - plasty spalované separátně hoří hůř, než když byly ve směsi se směsným odpadem)... četla jsem zajímavý článek na tohle téma, byť byl tedy zaměřený jen na plasty (jinak bychom třeba mohli pěstovat pawlovnie a bambus, jakožto extrémně rychle rostoucí rostliny, a následně z nich dělat třeba zrovna ten papír a tím uhlík z atmosféry vyvazovat a už ho tam zpět nepouštět, můžem ho místo uhlí skladovat v knihovnách;) ) - nápad na uskladnění uhlíku v plastech (těch nedegradabilních) v podobě velikého zakopaného úložiště někde na Sahaře (já bych asi nevybrala Saharu:) - ten článek byl stopro v eštině, není to myslím víc jak měsíc zpět a vzhledem k tomu, kde obvykle české články čtu, to mohlo být na A2larmu, Deníku N, Kechlibarovi...nebo možná tištěný v Novém Prostoru? Hele, fakt nevím, ale třeba někdo vědět bude, byl fakt dobrý.

A pak spousta dalších věcí... taky jsem před časem četla velmi zajímavý výzkum (myslím, že to vyšlo ve Science) - uhlíková stopa (bio)zemědělství je větší než intenzivního zemědělství. Ten lánek jsem odkazovala u sebe na facebooku, ale nechce se mi tam listovat zpět a neumím tam vyhledávat :( Ale jistě bys ho taky nějak našla.