Jenže matka nemá jen toho puberťáka, aby mu stála furt za zadkem. Taky je teda otazný, nakolik je zde zmíněné stání ta zadkem vedením k samostatnosti (...).
Já myslím, že i konfrontace jako popsala zakladatelka, mají taky občas svoje místo v reálném světě. Rodič není dokonalej (a možná je to fuk, když je beztak dinosaurus) a z takové situace vytane jakési dlouhodobější "já vím, že ty víš, že já vím". To se hned tak nezapomene