Nemyslím to špatně, ale množstvím dětí se násobí nejen láska, ale i starosti, atd...
Sice člověk si může říkat, co kdyby jak by, pokud to nemá tak nepozná.
Já jsem bahno. A uvědomuju si, jak život bez toho náročného dítěte by byl jiný (prosím nebrat že bych ho neměla ráda, atd...).Mám, ale stačí pokud není 3 dny doma a uvědomuju si, jak je to jiné, ikdyž ty děti tam pořád jsou.
Miluju ho, mám ho opravdu ráda a věnuju mu hodně času...ale zároveň si uvědomuji, že ta náročnost jím je všude. V každém cm našeho žití.
A to ty děti tam máme 4, čili bych mohla napsat, že je to vlastně jedno. Není.