Telefonní číslo je pevně svázané na osobu...
Nerozumím...
Přece pokud mi volá číslo, které nemám v seznamu, tak vidím jen to číslo...

Ano, doba je moderní. Je zbytečnost se někomu představovat, mluvit slušně, dát přednost starším, první pozdravit, slušně se oblíct do divadla... Na co, že jo.

A ty poslední zbytky nemoderních staromódních sucharů je třeba důkladně proškolit o tom, že na něco takového v dnešní době není místo.

Taky mě vysírá, když někdo neumí telefonovat. Je jasný, že když mi volá máma, tak se nepředstavuju, ale u neznámých čísel to považuju za samozřejmé. Ale už jsem si stačila všimnout, že jsem jedna z mála posledních, co se to ještě neodnaučili.

Když voláte někomu, koho neznáte a on do telefonu zahuláká "co je?!", nebo "haló", v lepším případě "prosím" a vy se pak musíte ptát, je to pan xy, je to trapné, neslušné. Aby se třeba volající zeptal zda má dotyčný chvilku a neruší ho, to už je naprosto nedosažitelný level. S vlastnictvím mobilu v některých lidech se zakořenil pocit, že když je telefon mobilní, tak se může volat komukoli a kdykoli, takže se někteří nerozpakují volat někomu třeba v půl jedenácté večer či v šest ráno.


No, hlavně, že musíme být moderní.