Abych je ujistila, že ten jásavý (nebo chraplavý, smutný, nasraný) hlásek patří opravdu mně(speciálně máma je z generace, kde se telefon chápe jako telefon, ne jako soukromý deníček a diář a bere všechny telefony, co zvoní) Taky proto, že jsou situace, kdy blbě vidím, kdo volá(pokud nemám čtecí brýle). A v neposlední řadě mě to nezabije a je to normální.