Já věřím a i mám osobní zkušenost, že je někdy těžký zachovat si soudnost a chladnou hlavu, zvláště když se člověk cítí ukřivděnej.
Asi je to individuální, ale mně moc pomůže, když mi někdo potvrdí, že mi fakt ukřivděno bylo (tj. že ta druhá strana se opravdu nechovala korektně a chyba, nebo aspoň ta hlavní, nebyla na mojí straně).
Pomůže mi to neulpívat na tom ukřivdění, protože to je dlouhodobě destruktivní a nepůsobí to dobře (viz přístup mamons ve stylu "furt mi někdo ubližuje"), ale i tak to není jednoduchý.
Pocit křivdy jsem měla párkrát v životě (takže myslím, že to určitě nemám jako životní program), ale když už, tak jsem se v tom patlala neúměrně dlouho a sama už jsem cítila, že to není dobrý.
Takže bych mamons na jednu stranu podpořila, že tento šéf se s těmi kecy okolo vyhazovu a s tím vytýkacím dopisem opravdu asi nechoval dobře, ale na druhou stranu tam stejně jako holky vidím i dost velkej prostor pro práci mamons na sobě, protože pokud má opakovaně problémy s kolegama i se šéfama v různých pracích, tak tam asi bude něco i na její straně, a to něco je trochu vidět i z toho, co sem píše.
Doufám, že se, mamons, neurazíš, ono to opravdu není lehký se podívat kriticky nejen na okolí, ale i na sebe, ale píše Ti to víc lidí, tak to zkus aspoň zvážit.