Tak hlavně - oni jsou nesvéprávní nebo invalidní, že si v takovým případě nedokážou koupit a uvařit to, na co maj chuť?


(jako ano, je ideální, když si lidi vyjdou vstříc, ale plakat nad tím, že mě ten druhej tejrá, když mi neudělá něco, co si můžu udělat sama, to mi přijde jako když si dělaj srandu).

Mimochodem, jak by byla vnímaná situace, kdy tomu manželovi třeba kvůli vysokýmu tlaku doktor doporučí zdravou stravu, ale on by se chtěl cpát bůčkem? Bude manželka taky za tyranku, když se bude chtít řídit podle toho doktora, nebo má radši nechat manžela, ať se cpe tím bůčkem?