Přidat odpověď
Jsem od narození šťastný člověk. Nepamatuji si zlé, těší mne málo. Nehledám problémy tam, kde nejsou. Mám nějakou vizi v hlavě a ta mě vede. Je to takové od mety k metě. Zdá se mi, že je mi osud nakloněn.
Ale..nedávno jsem asi zažila depresi. A teda musím říct, že to bylo hrozné. Ne, že bych nebyla schopna tu depresi zpracovat, analyticky jsem se jí věnovala a koukala na ni zvenku. Život byl tak jiný, takový, že nic nemělo řešení, ani východisko. Nic mi nepřinášelo radost, a i když bud znít pateticky, tak jsem neměla "světlo v duši" - bylo vypnuto.
Po nějaké době, skrze vědomé snažení a zajištěného řešení, jsem se vrátila zpět sama k sobě. Do pár dnech jsem cítila, jak se mi štěstí vlilo zpět do oběhového systému.
Závěr pozorování: blbé věci se dějí všem, ale když je člověk šťastně naladěný, jsou to jen banality, pokud je člověk prázdně až negativně naladěný, tak každá věc jej dokáže položit na kolena.
Předchozí