Nestalo. Naopak, párkrát se schylovat průser a zázrakem to dobře dopadlo. Máti je bez následků po operaci mozku, i když prognóza byla hrozná, při hrozivé autonehodě se nestalo nic nejen mně, ale ani kolemjdoucím, spadla jsem s miminem a zlomeninu jsem měla jen já, ....

Jako umřela mi třeba babička. To se asi nedá brát tak, že je to špatně. Život to přinést musí a zemřela v devadesáti letech v plném zdraví. Smutný to samozřejmě je. A hodně, ale žít devadesát let zdravý život je super.

Jinak to beru tak, že máme dobře rozdané karty. Momentálně žijeme ve správnou dobu na správném místě, jsme zdraví, jsme spolu, daří se nám, na co šáhneme,.... Nemám důvod být nešťastná, ale je i jasné, že stačí maličkost a je všechno jinak. Stačí se narodit v blbé zemi nebo nakonec i nás, ale být nemocnej, postiženej, narodit se do patologické rodiny, přijít k nějaké nemoci, úrazu v běhu života, mít nemocné děti,.... Zkrátka nemít štěstí v jedné, dvou věcech a je všechno v řiti.