libiku, tak to padám na zadek a nechápu a neumím si představit.
Jsem také asi nejklidnější-nejvyrovnanější v životě, ambice jsem neměla nikdy natož teď k stáru, krásu přírody a dobrotu lidí vnímám intenzivně, často, prakticky trvale... ale šťastná desetiletí již byla, to jsem si jistá. A že v nich bylo i depresivních epizodek dost (mám k nim od přírody sklony). Asi jsem šťastnější neklidná