Přidat odpověď
No, mně hlavně jako studenta nikdy nenapadlo, jaká to musí být hrůza, zkoušet několik týdnů pomalu každý den (což na právech s tolika studenty bývá).
Osobně si myslím, že Ti co vyhazují ve velkém musí mít asi nějaký osobnostní problém, mně nepřijde normální, že to může někoho těšit nebo si myslet, že to je snad nějak užitečné. Na druhou stranu, státnice na právech se skládají (nebo za nás skládaly, ale mám pocit, že je to asi teď stejné) vždy z několika předmětů najednou, přičemž každý sám o sobě je hodně náročný (obsáhlý). Takže bylo fakt běžné, že hodně lidí nedalo všechno na poprvé, dost studentů se i na jeden předmět z časových důvodů vykašlalo s tím, že ho bude holt dělat na druhý pokus (ale za nás se tedy ty úspěšné zkoušky počítaly a nemusely už dělat znovu, nevím, jestli to teď není jinak). Já jsem se pokaždé (státnice jsme dělaly během studia 3x) naučila na všechno cca rovnoměrně, ale vždycky jsem nakonec měla trojku z toho předmětu, který jsem dělala jako poslední, protože už jsem se prostě z únavy nevybičovala k maximálnímu výkonu a nešlo mi už dobře ty vědomosti z hloubi paměti vydolovat. Ale já měla štěstí, žádný "vyhazovač" na mě naštěstí nikdy nevyšel, jen normální průměrné osoby ...
Předchozí