Přidat odpověď
Brave, já ti v tomto rozumím. Člověk si popláče, potruchlí, ale nemá tam žádná traumata, výčitky, vzteky ...
Takhle jsem to měla, když zemřela babička. Na rozdíl od jiných smrtí blízkých, kde se to vlivem okolností takhle hezky nepovedlo, mě tam nenapadaly věci typu:
- proč zrovna my?
- proč tak brzy?
- mohla jsem se jí víc věnovat?
- chudák, jaký si prožila život!
- a co se natrpěla!
Atd., atd., co si tak lidi obvykle říkají.
Předchozí