Brave, jsi úplně normální, Libik jen asi spíš myslela to slunce - což je asi fakt, že v takové situaci je to slunce člověku jedno...děti už ne...zemřel mi táta jen týden před tím, než se narodil syn, byla jsem v té době už v porodnici na rizikovém...jo, bolelo to moc, byla jsem hodně smutná, ale byla tu pořád ještě taky moje mamka, která potřebovala podporu a taky můj ještě nenarozený syn....takže taková směs smutku a štěstí...