Dík.
Jsem si vědoma toho, že jsem si to způsobila trochu sama a stres mi fakt nepřidal.
Už se v tom plácám celkem dlouho, ale třeba se to jednou zlomí a bude zase fajn.

Teď mám tu práci (přijdu mezi jiné lidi) a vidinu, že za 3-4 roky koupíme domek u řeky s velkým pozemkem a konečně si pořídím zvířata a pokud se to povede, taksi otevřu útulek a budu k něčemu dobrá a užitečná.
Uvidím.

Zatím je sen chodit na ryby, pást ovce a chovat kačeny a jinou havěť a nic zásadního neřešit.

Pes samozřejmostí :)