prosla bulimii, mesice nikdo netusil.
U mě anorexii nikdo netušil asi rok, dokud jsem neměla 36 kg, čehož si náhodou všimnul zubař a zachránil mi tím život. Ve špitále mě dali za dva týdny jakž takž dokupy, poslali mě domů, když jsem jim slíbila, že už budu jíst (nekecám, opradu mi to uvěřili
![~8~](/g/s/37.gif)
). Rodina měla zato, že je to tím vyřešené, ale trvalo ještě 25 let než jsem se opravdu srovnala.