Náš hrdina taky dnes odjel na zápis do Brna s tím, že do včerejška nevěděl, na jakou škoulu z těch, kam se dostal nastoupí a bydlení neřešil. Když včera řekl, že jede na ten zápis na tři odpoledne, říkala jsem mu, že to aby si v 11 vyšlápl z baráku. Měl plná ústa řečí, nakonec přišel s prosíkem, jestli si může vzít auto alespoň do "našeho města" aby vůbec nějaké spoje poskládal s tím, že v těch 11 vyjede autem - žluťák samozřejmě beznadějně plný, nějak se tam těch několik tisíc lidí na zápis dostat musí. Zatím tvrdí, že na koleje nechce, že chce do spolubydlení se dvěma kamarády(ti jdou najinou školu, společné koleje nehrozí) - jestli k tomu přistoupili stejně, budou prvního půl roku dojíždět všichni tři. Nechávám ho v tom vykoupat, protože potřebuje trochu zatřást tou suverenní makovicí a i když on o tom zatím nechce ani slyšet, pořád je možnost, že by alespoň nouzově přespával u své starší sestry. Myslím, že pro něj, coby de facto jedináčka - oba jeho sourozenci jsou o hodně starší - bude studium mimo domov slušná srážka s realitou. Jsem moc ráda, že si nevybral nakonec školu v "našem" městě a vydá se z pohodlí svého kutlochu a od plné lednice a vypraného prádla do světa.