Přidat odpověď
U nás všechno celkem funguje "dle očekávání", asi taky díky tomu, že pocházíme s manželem z hodně podobných rodin. Ale bydlíme od obojích rodičů dost daleko, takže vyzvedávání ze školek nebo do a z kroužků ani večerní hlídání za účelem "rodiče mají večer pro sebe" jsme očekávat ani nemohli. Našim sourozencům, kteří žijí v rodných městech, ale prarodiče podobnou péči nárazově dle potřeby poskytovali (teď už jsou jejich děti velké a naše skoro taky). K nám přijely babičky párkrát hlídat při nemoci, když jsem se po RD vrátila do práce. Já byla doma celkem dlouho a i teď mám kratší úvazek, takže ani pomoc nijak nepotřebujeme (od babiček ani placenou). K naším jezdíme celkem často na víkend, ke tchyni to je dál, takže jen párkrát za rok, děti jsou u babiček o prázdninách 2 týdny u našich (jsou mladší, jsou na ně dva a žijí v rodinném domě), u tchyně 1 a ten druhý hlídávala u nás doma, letos poprvé nedorazí, je to pro ni už náročné a děti vydrží samy, než přijdu z práce. Od obojích prarodičů dostávají děti dárky k narozeninám, svátkům a vánocům, někdy místo nich peníze, aby si něco vybrali. Žádné boty, oblečení ani jiné "praktické věci" nekupují. Ale my nemáme finanční potíže, myslím, že kdyby věděli, že nemáme pro děti na boty nebo na žádný kroužek apod., tak by se snažili přispět.
Předchozí