Souhlasím.

Obecně - blbé kecy mívá vůči mě tak max. moje matka - to dle nálady buď vyslechnu a ignoruju, nebo je utnu radikálním Ne, nebudu to poslouchat

Můj muž taky občas pronese nějaký ten "kec", poslední dobou striktně utínám.

Od cizích lidí jsou to max. "kecy" jednorázové - zásadně nedisktuju, dle nálady ignoruju, případně seřvu. Pamatuju přesně ty situace, dítě malé, řvoucí, protože jsem mu např. rozpůlila bramborák, cizí babka kecy..., normálně důrazně pronesu - nic vám do toho není, starejte se laskavě o sebe.

Nikdy nediskutuju - to by mi připadalo, že se obhajuju, to považuju za zbytečné. Pokud zasáhnu do sféry někoho jiného, spíš se omluvím.

Net diskuse (nebo rozhovor třeba s kamarádkou na nějaký téma) - to je něco jiného, tam se diskutuje, tam si klidně poslechu cizí názor, obhájím svůj, poslechnu obhajobu cizího... to nepovažuju za kecy.