"Pořád nechápu to prožívání předpokladu "co si o mně myslí Maruš", protože zhruba od 11 let vím, že celkem prd, každý má dost starostí sám se sebou."
Libiku,
A nejde jen o starosti, stejně tak každýho zajímají primárně i vlastní radosti, proč by pro mě mělo být nějak podstatný, jestli si Maruš vyslechne nebo nevyslechne, že jsem strávila prima víkend zavařováním meruněk nebo koupáním v bazénu? To tu moji vlastní radost nějak snižuje fakt, že se o ni Maruš nezajímá?