Val, hlavně ne tuhle:

devětadevadesátiletý děda podává u soudu žádost o rozvod.
Úřednice se podivuje:
"Dědo, nic ve zlým, už nejste nejmladší. Proč se chcete ještě na starý kolena rozvést?"
"Pro nepřekonatelný odpor."
"Od kdy ten odpor pociťujete?"
"Vlastně už od začátku manželství."
"Proč jste se teda nerozvedl dřív?"
"Kvůli dětem."
"A proč se teda, proboha, rozvádíte teď?"
"Když děti už umřely …"

Ale zcela vážně, co: vychovali jsme úžasné dítě, ale máme každý jiné očekávání, které myslím, že už ani nechci naplňovat?