j.a.s.

sice připouštím, že se zvyšujícím se věkem jsou jisté obavy na místě. Právě - například plány, kdyby něco - prodejte dům atd.

Ale takhle lidé často nepřemýšlejí a často ani mladí.

Nedávno tu byla diskuze o pojistkách. Bavíte se s lidmi, kolik z Vašeho okolí živitelů rodiny má životní nebo úrazovou pojistku? Prosím Vás, nejsem pojišťovák, jen právě se stala nějaká neštěstí v okolí a průsery finanční pro pozůstalé jako hrom.

A chceme po lidech, kteří jsou zvyklí fungovat ještě z jiné éry, aby předvídali rizika, plánovali, co by bylo kdyby, když to vždycky ještě dopadne naprosto jinak.

Jinak nemyslím, že očekávají, že se postaráme jako děti. Spíš doufají, že to vůbec nebude třeba. Tenhle plán jsem od žádného seniora neslyšela a většina se jakékoliv pomoci právě spíše brání.