vždyť Simeona sama psala "Naštěstí babička odešla rychle a netrpěla dlouho." Jenže to předem prostě nevíš, protože jen samotný věk není určující. A právě tahle nejistota, jak dlouho to vlastně bude trvat, je velmi zatěžující faktor.
Já se teď aktuálně starám o dva vážně nemocné (a vlastně mladé - 65 a 71) rodiče. A nejhorší na tom pro mne není samotná péče, ale to, že nevím, jestli bude konec zítra, za měsíc, za rok či dva. Pak se velmi těžko rozloží síly a vůbec promýšlí řešení. Navíc teď otci ještě přibyla další blbá diagnóza, která zamíchá kartami.
A to máme ještě štěstí, že o manželovu matku, která se nedávno zhoršila, stará švagrová.