Konzervo,
v takové situaci mi to už bude u prdele.
Pro mě je ztráta soběstačnosti možná i horší než smrt, protože co jako můžeš? Koukat celej den na televizi? A co z toho máš?
Taky máme v rodině jednoho takového důchodce. A není ještě ani tak starý, je mu jen něco málo přes 70 let, ale bohužel je nemocný a prakticky nepohyblivý. Ráno je usazenej k TV a večer ho tam dcera najde ve stejný pozici, v jaký ho tam posadila, dost často třeba i počuranýho nebo pokaděnýho. Nebo najde ty exkrementy různě po bytě, když se pokoušel dojít na záchod. Do pečováku nechce, asistenci nechce, peněz má dost, ale nechce nic z toho, protože je mu trapně za to, v jakým je stavu. Nechce se ukazovat lidem. No tak sedí na kanapi a ničí život svý dceři, která ho třeba taky 2x denně musí jet z práce domů zvednout, když upadne.
Já očividně žiju v úplně jiný realitě, než která převažuje tady. V ní jsou lidi, který onemocní nebo jejich možnosti spadnou na úroveň "sedím a koukám na TV" nešťastný z principu, ne proto, že jsou na místě X nebo Y. To jim totiž nijak nepomůže. Leda v tom, že doma jim otročí ty děti a oni se "nemusí stydět" před cizími. Ale kvalitu jejich života to reálně nevylepšuje.