Přidat odpověď
Okolíku,
já vím.
Je to strašně těžký, ale já sama bych si nikoho netroufla nazvat v takové situaci sobcem.
Když si představím, že by Vážného manželka riskovala, že se bude muset s tchýní v takové situaci jako sama špatně chodící a nemocná třeba i prát... myslím, že nikdo není povinen pomáhat tak, že by si tím sám uškodil.
Navíc si umím představit i situaci, kdy by to vlastní dítě chtělo rodičovi věnovat mnohem víc péče, než by byl ochoten ten partner (syn by chtěl třeba čistě osobní péči, která by byla ale nad jeho síly, snacha by byla ochotna péči zajistit a zaplatit, ale vzhledem k mizerným vztahům a vlastním handicapům ne ji poskytovat osobně), a teď co s tím?
Uvědomuju si, jak to bylo těžké (Vážný před časem říkal, že manželka se dokonce i snažila, ale bylo to tchýní přijato velmi nevlídně), a myslím, že by bylo hodně nespravedlivé v tomto případě mluvit o sobectví.
Předchozí