Kudlo jo, v mých nácti, když náhle umřela babička, jsme se odstěhovali do domku po ní. Neodstěhovat se, by znamenalo dát pryč všechna zvířata, já tam strašně chtěla.
Do nějakých dvaceti let jsem měla noční můry z toho, že spím v jejím pokoji, ona se vrací (nikdo o ní nevěděl, kde x let byla) a já měla pocit viny z toho, že se mi nechtělo jí ten pokoj zpátky přenechat. brrr.
Ale co s tím, to fakt neporadím.