Evelyn, asi to tak bude, už se s tím taky pomalu smiřuju...i když mě to trochu mrzí, knížky mám ráda a oba s manželem jsme byli jako děti velcí čtenáři a čteme v rámci možností dost i teď...odmalička jsem synovi četla, chodili jsme do knihovny, do knihkupectví, prohrabávali spolu knížky a měl to rád...nabízela jsem všechno možné, nebránila jsem se ničemu, vybíral si knížky i sám...a stejně tu pak v tom školním věku ležely nedotčené...a přitom dneska je pro děti v obchodech takových krásných knížek, nikdy jsem nelitovala peněz za ně...ale prostě čtenář z něj asi nebude, no...co nadělám, jsou horší věci na světě