Já to zkusila násilně. Řekla jsem si, že není co ztratit. Buď se chytne anebo ne. A vyšlo to. Předložila jsem knihu, úměrnou věku, která kdysi bavila mne, a musel ji přečíst. Pak jsem položila pár zákeřných otázek k obsahu. Takto povinně proběhlo pár knih (asi pět) a byl na světě nový čtenář. Nikdy jsem pak už nehodnotila co čte. Hlavně, že čte a čte rád to svoje. Ale Knihu džunglí asi nenávidí dodnes.