Přidat odpověď
Dvouleťák nepřekopává svůj život, on žije život, jaký mu rodiče nalajnují, a to proto, že není schopen dohlédnout za "teď". Dospělý člověk s dvouleťákem lajnuje svůj život hodně podle "teď" dítěte, ale pokud se "teď" dostane do rozporu s potřebným "potom", je to odpovědnost dospělého.
Např. odejdu s dítětem v jedenáct třicet z hřiště, i když ono si ještě chce hrát, protože já na rozdíl od něj dohlédnu k tomu, že za půl hodiny bude mít hlad, a pak bude chtít spát, a pokud na to já nebudu myslet předem, zažije to dítě výraznější negativní pocity, než když ho přiměji odejít z pískoviště...
Předchozí