Přidat odpověď
Kdyz to tady ctu, tak si rikam, ze jsme vazne zvlastni rodina. My uz zadne babicky, dedy a vubec seniory v rodine nemame. Nejstarsi generaci jsou pro me moji rodice a jejich sourozenci. Potom jsme my jejich deti a nase deti- jejich vnoucata. Muj otec a jeho sourozenci jsou dalo by se rict moviti lide. Vsichni maji sve domy, pozemky i dostatecnou solventnost na pripadne nakupy a investice. Neco nahospodarili sami a neco se vratilo v restituci. Presto nikdo ani muj otec, ani jeho sourozenci nam svym detem nic nedali. Vsichni ja, sourozenci i bratranci a sestrenice musime zacinat take sami od nuly. Temer vsichni mame hypoteky ackoliv pro nase rodice by nebyl problem nam to bydleni obstarat. Nasi rodice, ale chteji abychom se nejdriv postarali sami stejne jako oni, nez nam predaji majetek. Myslim, ze je to v poradku, jen jim nedochazi, ze pro nas je to diky cenam ponekud slozitejsi, nez to bylo pro ne a i, ze nase naklady treba na deti jsou ponekud jinde, nez to bylo v dobe, kdy jsem byla ditetem ja. Opravdu jsem nadsena, kdyz mam od otce prednasku, ze v tom ci onom nejsem dost prozirava a setrna.😂 vazne miluju, kdyz mi rika, ze z duchodu jeste neutratil ani korunu. Ne vazne, muj tata je neuveritelne pracovitej a svoji energii nas utaha vsechny. To nemuzu ani slovem zpochybnit, ze si penize umel vydelat vzdycky, ale on nechape, ze pro nas treba zadny duchod uz nebude. Poustet se s nim do techto debat nema smysl. Takze jednou za cas vytahne papiry, ukaze nam, kde investoval a co zdedime.😂 Takze tohle je taky priklad toho, jak rodice predavaji- nepredavaji majetek. Rozhodne se nam nikdo nestara o nase bydleni. Jste dospeli, tak se postarejte a nikdo z rodicu nam sve bydleni k dispozici nedaval. My, kdyz jsme vybirali barak, tak s vidinou toho, ze se muze stat, ze deti nebudou mit sve bydleni. Ne, ze bych byla nadsena, protoze myslim, ze mladi maji byt sami, ale jsem celkem prakticka zena, tak radeji pocitam s variantou souziti. Dum je dvougeneracni a jde predelat, bez velkych stavebnich uprav i na treti bytovou jednotku. Pokud to deti nebudou potrebovat budu jen rada, pokud budou, tak budu rada, ze ten prostor mam a nemusime se vyrazne omezovat. Ostatne, az budeme stari, tak muzeme tenhle velky barak prodat a jit do mensiho nebo do bytu. Co me se tyce, tak ja jsem si pohorsila. Diky nemoci respektive nasledkum z ni, jsem dobrovolne zmenila praci cimz jsem si velmi vyrazne snizila platove ohodnoceni takze ted vyrazne mene usetrim. Z toho plyne, ze pokud to pujde, tak rada detem pomuzu. Pokud ne, tak v prvni rade musim nasporit neco na svuj duchod, abych jim nezustala na krku. Na byty nema, ale zazemi pro ne mam. Takze za sebe jsem sice nymand, ale na druhou stranu myslim, ze se jako rodice nemusime stydet, ze jsme se od nuly posunuly a majetek pro nase deti rozmnozili.Dum v Praze svou hodnotu ma a vzdycky mit bude.
Předchozí