Přidat odpověď
To ano, ale nečtu všechny diskuze a vážně jsem si to spojila jen s touhle. Nevyhledávám, co kdo kde řekl a pamatuju si jen části.
Jen mne napadlo, že možná - jsi vážně v jiném vesmíru - tj. v jiných příjmových kategoriích.
A ano, vím o lidech, co to neudělají z principu. Důvody můžou mít různé a také různé zkušenosti. Ti lidé jsou v mém vesmíru jen asi 3 a to znám bohatých víc :-D. Někteří to vůbec neřeší, prostě se uvidí. Děti studují, nebo pracují, žijí doma, nebo někde s přáteli
Někteří to mají jako Federika, že by si dítě mohlo poradit samo, uhradili vzdělání, drahé zahraniční, nabídli možnosti. Někteří ani to. Někteří nabídli třeba podíl ve firmě, ve chvíli, kdy potenciální následníci odmítli - tak se asi urazili - resp... tak dokaž, co sám umíš. Ty možnosti můžou být různé.
Někteří chtějí, aby děti zvládaly samy a jistěže pomohou, když to bude třeba.
Sami, pokud bychom na to měli, tak bychom dítěti také byt nedarovali jen tak z praktických důvodů. Asi tak do 50. let věku :-D
Mám kolem sebe pár příkladů, kde to nedopadlo dobře.
Kamrádka byt od rodičů směnila za menší jinde. Napsala ho i na manžela - ten nový. Rozvedli se.
Rodičovský dar tak vlastně rozmělnila napůl, musela vyplatit manžela.
Vím jen o dvou lidech, co doslova prošustrovali - ne byty - ale domy. Ale vlastně rodičům střechu nad hlavou. Rodiče si nenechali ani věcné břemeno při přepisu... a darování.
Takže ty motivace jsou složitější a při příjmech, o kterých se bavím já - je hypotéka vážně existenční záležitost.
Předchozí