Na těch obrazech byla plačící Jenůfa držící červenou miminkovskou čepičku, Bystrouška a Zlatohřbítek, jak si dávají pusinku a úplně nejlepší byla Elina Makropulos, kterou namaloval Vietnamec, v prostředku obrazu stála nádherná krasavice se smutným úsměvem a kolem ní byli třešňové květy,ptáčkové a na dolní hraně stáli panáčci v cylindrech a natahovali k ní ruce. Dneska už fakt nevím, jak se mohlo stát, že Vietnamec, který měl skoro ze všeho čtyřku, protože po škole pracoval s rodiči v obchodě, přemýšlel takhle o Věci Makropulos. Tenkrát mi to přišlo normální, byť potěšitelné. Když jsme ty obrazy dávali na zeď, tak mi řekl, že takovou ženu by chtěl. Tak třeba ji dneska má. Škoda, že dost jistě nemá ten obraz.