A jak by sis třeba představovala výzdobu třídy? Barvy jsou skvělá věc a já mám barvy taky ráda. Ale představ si 30 dětí ve třídě, z toho třetina má nějaký dys nebo hyper problém a soustředění prostě není jednoduché. Ve třídě jsou děti, učitel, věci na stole, a když máš ještě plné stěny nesmyslů jako třeba ty různé reklamní plakáty a nevím co všechno, jak se mají ty děti soustředit?

Ve škole v hudební výchově očekávám, že učitelka děti seznámí s kvalitní hudbou. Ne jen vážnou, ale i s jazzem, lidovou, folkovou, klidně i rockovou …, ale kde jinde získá to dítě vztah k estetičnu? Kolik rodičů dětem opravdu pustí třeba Čajkovského a nebo zrovna toho zmíněného Janáčka? Na táboře ať si poslouchají, co chtějí. Ať klidně tancují Discopříběh Nonstop a třeba ve Stáncích. Ale od školy očekávám přeci jen něco jiného.
A kdo určuje kýče? No u nás doma to jsem třeba já. S dětmi milujeme knihy a vždy jsme jich hodně kupovali. Ale v životě jsem nekoupila ty přeplácené rádoby knížky o ničem plné odporných přebarvených obrázků. A protože jsem to u nás já, kdo určoval svým dětem, co je a není kýč, tak moje děti nikdy nebyly na kurzu Wattsenglish a ani se těchto kurzů neúčastnily, když je v jejich školce nabízeli. Já už tehdy razila heslo naučit své děti anglicky sama dříve, než mi je zkazí nějaká bláznivá učitelka.