Přidat odpověď
Ano, tak to přesně je.
Hranice mezi uměním a kýčem není vždycky ostrá, ale přesto existuje. Existuje pokleslý vkus a nekultivované estetické cítění.
Existují tvůrčí záměry a existuje šmíra, existují dobré profesionální výkony v pedagogice a ty nemají vůbec unifikovanou podobu, přesto ale jde rozlišit dobrou práci a karikaturu.
I ten, kdo pracuje dobře, se dopouští chyb a omylů. Jde o to, jestli je rozpozná a jak je reflektuje. Chyby jsou moment učení.
Celý problém leží hlavně v přístupu k lidí k pedagogické práci. K tomu, CO pro veřejnost znamená učitel. Co po něm chceme, jak mu umožníme toho dosáhnout, pokud je ochotný náš záměr zrealizovat.
A to je asi tak celé. Nikdo není nucený pracovat ve škole a podle mě je dneska už chyba, že rodiče jsou zákonem nuceni svoje děti do školy posílát.
Psala jsem to tu už dřív,celý ten problém je absence společenského zadání a to, že lidé nejsou schopni poctivě uvažovat o realitě, o tom, co je možné a co už nejde.
Předchozí