Jo, ale zatím mi to připadá tak, že jsi spíš nadšená z toho, že syn projevil "geniální" myšlenku a je potřeba ho za to poplácat po zádech.

Já bych byla nadšená, že se zamýšlí a rozhodně bych ho podpořila v diskusi a úvahách, ale ne v názoru, že jediné v pořádku je dělat jen to, co chci, s čím já sám souhlasím a všechno ostatní je "ubližování mi" nebo teda "loupež". Myslím, že už se v životě musel párkrát setkat s tím, že se "musí" podřídit, i když nechce a doufám, že už pochopil, že jen díky tomu svět nějak funguje. Totiž teoretickou diskusi na toto téma si dovedu představit spíš tak s 6-10ti letým dítětem, nikoli středoškolákem - ten už by takové věci chápat měl.

To jsme diskutovali už dávno, proč se na červenou stojí a nejezdí si každý na barvu jakou chce (ale to mělo dítě tak 3 roky) - od té doby chápe, že existují nějaká pravidla společná pro všechny, i když se nám to kolikrát nelíbí a nehodí.